Výňatek z historických podkladů
Z kupní smlouvy sepsané ve Valašském Meziříčí u notáře Antonína Hulky dne 2. srpna 1886 mezi Marianou Adámkovou, majitelkou usedlosti č. 103 v Pržně (dnes Mikulůvka čp. 89), jako prodávající ze strany jedné a manželi Josefem a Marianou Mikulovými, rolníky z čísla 24 v Oznici, jako kupujícími ze strany druhé, vyplývá: „Paní Mariana Adámková prodala svou mlýnskou usedlost č. 103 v Pržně se vším stavením, mlýnským strojem a se vším ke mlýnu patřícím nářadím a náčiním, jako i se všemi pozemky patřícími k této usedlosti, vůbec se všemi právy a se vším příslušenstvím, tak jak ona ji až doposud užívala aneb držeti a užívati oprávněna byla, manželům Janu a Marianě Mikulovým za cenu kupní obapolně ujednanou 3200 zlatých do jejich volného a neobmezeného vlastnictví.“ Kupní smlouva obsahuje i dlužné částky a způsob jejich zaplacení. Z dalšího vyplývá, že usedlost a mlýn přešly na jejich syna Josefa Mikulu, narozeného 7. 1. 1904, který se vyučil od 1. února 1919 do 31. ledna 1922 u svého otce.
Zajímavý je poznatek, že výuční list mu byl vydán Společenstvem mlynářů ve Vsetíně až 16. listopadu 1935. V říjnu 1937 vyhotovil Richard Tůma (majitel závodu pro stavbu mlýnů) a strojírna v Přerově pro Josefa Mikulu plán zařízení umělého válcového mlýna. V mlýnici o rozměru 6,5x8 m byly na dvou podlažích umístěny tyto stroje: 1 celoželezná válcová stolice, 1 košmotová loupačka, 1 kámen ku šrotování, 1 moučný a šrotový vysévač, 1 hrudový vysévač, 2 páry dvojvýtahů, 1 pár jednoduchých výtahů.
Stroje byly poháněny vodním kolem na svrchní vodu o průměru 5 metrů. Čelní převod byl 1:5, kuželový převod 1:4. Schválení provedl Okresní soud ve Vsetíně 26. října 1937.
Mlynář Jan Mikula
Dle potvrzení vydaného Janem Mikulou a opatřeného razítkem Společenstva mlynářů ve Vsetíně pracoval Josef Mikula u svého otce jako mlynářský pomocník od 1. dubna 1922 do 30. září 1924, kdy nastoupil vojenskou službu. Pak pracoval opět od 1. prosince 1925 až do 1. ledna 1929 k mlynářově plné spokojenosti. Živnostenský list byl Josefu Mikulovi vydán 12. 3. 1936 Okresním úřadem ve Vsetíně.
Z evidenčního listu vydaného živnostenskou komorou v Olomouci 25. února 1947 se dozvídáme následující údaje:
1) Název toku, na němž je dílo zbudováno – Oznice
2) Místo podniku, obec, číslo popisné – Pržno čp. 3
3) Majitele vodního díla, příp. národního správce – Josef Mikula
Dne 22. listopadu byl mlýn zastaven a úředně zaplombován. K prvnímu zastavení došlo z rozhodnutí Krajského národního výboru v Gottwaldově 12. 12. 1951. I když datum postavení mlýna z dostupných dokladů nelze zjistit, ani pozdější přestavba provedená v roce 1937 nic nemění na tom, že představuje jedinečnou technickou památku v regionu, kde bylo mlýnů a pil poměrně velké množství. Vzhledem k těmto skutečnostem je žádoucí ho i nadále udržet v daném stavu. Při získání patřičné finanční částky by byla možná i jeho rekonstrukce a zprovoznění.
PhDr. Jan Krba
